1.    Vznik řádu milosrdných bratří a jejich příchod do Nového Města nad Metují

Zakladatel sv. Jan z Boha (1495 – 1550), Portugalsko/ Španělsko, původně dobrodruh (zřejmě „nalezenec“, proto přídomek „z Boha“), později samozvaný léčitel, organizátor zdravotní péče o chudé, zakládá nemocnice; vžívá se název „milosrdní bratři“;

 

 

 

 

 

1572 – papež Pius potvrzuje založení řádu milosrdných bratří

16. století – v jižní Evropě zakládání nemocnic ve stylu špitální péče tzn. Konvent a kostel + nemocnice podle motta řádu: Per corpus ad animam (Tělem k duši)

1605 – založení prvního konventu na sever od Alp, dnešní Valtice

1620 – založen hospic při kostele sv. Šimona a Judy v Praze, dnes nemocnice Na Františku

1694 – Vendryně (Slezsko)

1690 – svatořečení sv. Jana z Boha

1692 – založen konvent a nemocnice v Novém Městě nad Metují; 1696 příchod řádu M.B. do města; vedením konventu pověřen vikář Martin Hinterhofer. Prvním oficiálním převorem ustaven Petr Neehr (1696 – 1701). Nemocnice řádu M.B. plynule navázala na činnost původního městského špitálu z roku 1540.

1700 – Těšín

1733 – Prostějov

1743 – Kuks

1747 – Brno

1750 – Letovice

1781 - Vizovice

2.    Činnost konventu a řádu M.B. v Novém Městě nad Metují v 18. století

Založení a výstavba konventu 1692 Jakubem z Leslie a jeho synovcem Jakubem Arnoštem z Leslie; významná finanční i diplomatická podpora šlechtickými rody Piccolominiů, Colloredů a Šporků; přes počáteční průtahy dohoda také s římsko-katolickou církví o převedení kostela sv. Máří Magdalény řádu;

Pozvolný, leč nepřetržitý rozvoj konventu a špitální péče skrze rozšiřování kapacity lůžek, navyšování počtu a vzdělanosti zdravotnického personálu, zřízení lékárny; vykopání studny (1710), založení botanické zahrady (1713) a laboratoře;

Za Válek o rakouské dědictví  (1740 – 1748) bylo město opakovaně obsazeno a drancováno především pruskými oddíly; války s sebou nesly nejen mrtvé, raněné, nebo nemocné vojáky, nýbrž i ožebračení a zadlužení města a jeho obyvatel. Válka zastavila výstavbu poschodí konventu. Přes utrpení a nedostatek bratři a špitál plnili své poslání.

 

1748 – dostavěno patro a roku 1750 klášterní zeď a věž;

1757 – dokončeny všechny špitální objekty;

1765 – Oltářní obraz Zrození Panny Marie, namalován jedním z bratří, Janem Cymbalem;  jeden ze tří postranních oltářů zasvěcen sv. Janu z Boha;

1769 – dobudován kostel a zasvěcen Narození Panny Marie; jako jednu ze svých postranních lodí chrám pohltil starobylý kostel Sv. Máří Magdaleny (pravděpodobně z konce 15.století);

Sedmiletá válka (1756 – 1763), označována za první celosvětový válečný konflikt; obyvatele Nového Města nad Metují a okolí opět drancovaly především pruské jednotky

Válka o bavorské dědictví (1778 – 1779) a přechod od frontového konfliktu hlavních armád k pozičním bitvám v terénu. Prusové ztráceli na bojištích, o to více se mstili na obyvatelstvu a „všechny místnosti špitálu byly zaplněny raněnými“. Nadto bratři vyráželi pomáhat raněným přímo na bojišti.

Konec 18. století a osvícenství – filosofický proud josefínské doby (císař Josef II. vládl 1780 – 1790), který nadřazoval přirozené hodnoty nad nadpřirozenými, rozum nad víru; 1781 zákon o rušení klášterů, které se nezabývají učením, vědou, nebo péčí o nemocné; řád M.B. obstál a byl zachován.

3.    Činnost konventu v 19. století    

Přelom 18. - 19. století je obdobím rozkvětu konventu včetně rozšíření nemocnice (1799 k dispozici 16 lůžek) spojený především se jmény převorů Adaukta Paula (1788 – 1806) – lékaře, lékárníka a botanika a Odilo Wolfa (1806 – 1823), významného lékaře (očního chirurga), lékárníka a navíc vědce v oblastech fyziky, přírodních věd, hvězdářství, anatomie; mj. zřídil klášterní vědeckou knihovnu. Sám vydal obsáhlé medicínské dílo „Widerstandsystem“ (1819).

Řád M.B. umožnil vystudovat a vypracovat se také další z osobností tehdejší doby, lékaři Fr. Celestýnu Opitzovi (novoměstským převorem 1841 – 1845), který v roce 1847 v pražském konventu Na Františku provedl jako první v Evropě úspěšnou operaci s použitím éterové narkózy.

Mezinárodní prestiž a pozornost konventu získal i další z převorů lékař Gabriel Poës (1857 – 1863).

1866 – Prusko-Rakouská válka, zastavila plodné období medicínských, vědeckých, ale i stavebních a hospodářských úspěchů konventu. Město trpělo zejména obrovským počtem raněných a umírajících vojáků, naproti tomu nedostatkem lékařů; záznamy uvádějí 683 raněných, včetně 56 amputací. Celkem zemřelo 161 vojáků. M.B. se starali také o pruské vojáky.

1875 – do Nového Města nad Metují zavedena železnice

80.léta – zahájení provozu místnosti pro pacienty s nakažlivými chorobami (převor Florentin Herzog)

1896 – do konventu zaveden městský vodovod

1898 – 1901 – výstavba a otevření nové nemocnice

4.    Konvent v 1.polovině 20.století

1905 – 1908 v konventu zavedeno elektrické osvětlení a kanalizace, vodovod s elektrickým čerpadlem a zakoupeny nové věžní hodiny;

První světová válka (1914 – 1918) neznamenala pro Nové Město nad Metují přímou válečnou vřavu, nicméně nedostatek a skokové zdražení stavebního materiálu, energií, potravin a odvody mužů na frontu, včetně M.B. Zejména v nemocnici chyběla pracovní síla. Přesto byl do konventu zakoupen první psací stroj, první šicí stroj, instalována nová kamna v obytné části a na operačním sále.

1915 – v konventu zřízeno vlastní truhlářství a krejčovství;

1916 – v konventu zřízen vojenský lazaret (léčeno 339 vojáků), započaly rekvizice zvonů (ale také pamětních desek, hmoždířů, nebo varhaních píšťal);

1916 – zavedení letního a zimního času;

1918 – diskuze o skutečném poslání řádu M.B. ve smyslu dnešní „paliativní péče“ o občany města, jakož i o cizí osoby (zpravidla bez trvalého bydliště, nebo příbuzných);

28.říjen 1918 vyhlášení samostatnosti Československa (156 novoměstských obětí 1.světové války);

1919 – vznik československé provincie řádu M.B.;

1920 – založení církve Československé (po rozpadu Rakousko-uherské monarchie návrat ke starokřesťanské, cyrilometodějské a reformační tradici Čechů);

1923 – doplnění 54 varhaních píšťal zrekvírovaných za války;

1926 – ulity a zavěšeny tři nové zvony původně zrekvírované za války;

1928 – projekt nové nemocnice na klášterních a městských pozemcích „Mezi lipkami“, výměnou za zbourání klášterní zdi a postoupení klášterních pozemků pro rozšíření Komenského ulice (i s chodníky na 15 metrů); projektováno až 150 lůžek, na tehdejší dobu s moderním lékařsko-vědeckým zázemím; bez státní subvence byl plán odložen na neurčito. Nikdy již pak nerealizován a zdravotnickou péči postupně přebíraly modernější nemocnice v nedalekém Opočně a Náchodě.

Mnichovská dohoda (září 1938), Protektorát Čechy a Morava (březen 1939) a II. světová válka (1939 – 1945)  

1941 – rozpuštění řádu a zabavení majetku, při zaopatření bratří řádu M.B., jakož i finanční situace kostela se velkoryse zachoval Václav Bartoň z Dobenína; nacisté pragmaticky ponechali v provozu lékárnu jako jedinou v celém okrese.

1945 – znovuotevření konventu M.B. v Novém Městě nad Metují, patronem a významným mecenášem Václav Bartoň z Dobenína;

1948 – Komunistický převrat a opětovné pronásledování církví, klášterů, řeholníků a věřících obecně

1950 – likvidace mužských klášterů, vyklizení a izolace řeholníků od společnosti; internace řeholníků ve vybraných klášterech;

Řád milosrdných bratří nebyl zlikvidován plošně z pragmatického důvodu jako za nacistické okupace, nýbrž jeho vzdělaný a zkušený personál byl nadále využíván ve zdravotnictví, v domovech pro seniory a při tzv. paliativní péči. Nicméně v průběhu 50.let byli perzekvováni a odsouzeni téměř všichni představení M.B.

1951 – konvent v Novém Městě nad Metují zabrán pro potřeby hodinářského učiliště; červenec 1951 je tak vnímán jako konec působení řádu M.B. v Novém Městě nad Metují.

Z nacistické pohromy se řád M.B. ještě dokázal vzpamatovat; z té komunistické vzápětí už, bohužel, ne.

Do historie města se řád M.B. nesmazatelně zapsal svou zdravotnickou (samaritánskou) a duchovní péčí především o chudé a potřebné a to bez ohledu na národnost, vyznání, kulturu či solventnost; v době válek pak péčí o potřebné z obou válčících stran. Nemocnici a péči v ní M.B. neustále modernizovali, sledovali nejnovější trendy a zkoušeli nové postupy.

V konventu se pěstovala také vzdělanost a kultura. Vedle pravidelných mší se v chrámu Narození Panny Marie konaly také produkce chrámové hudby; na kůru hrál na housle mj. také mladý Bedřich Smetana, který měl v Novém Městě nad Metují příbuzné.

Druhá polovina 20.století a osud konventu na počátku 21.století

Domov mládeže

Učňovské vzdělávání

1989 – Sametová revoluce a pád komunismu

Řád M.B. již nebyl po takřka 40 leté pauze personálně a ekonomicky schopen na předchozích 255 let své činnosti v konventu v Novém Městě nad Metují navázat. V kostele Narození Panny Marie se dál konaly bohoslužby a vrátily se do něj koncerty chrámové hudby. Nicméně, pro zdravotnickou péči už prostory konventu na konci 20.století nevyhovovaly.  Tudíž se hledalo jeho další možné využití, zatímco klášter chátral.

2001 – 2009 - SOŠ a PŠ Nové Město nad Metují konvent zčásti využívá jako třídy a dílny pro výuku a v prvním patře pokoje pro domov mládeže; v prostorách bývalé lékárny zřízena Klášterní čajovna a jídelna s kuchyní pro praktickou výuku žáků a jako služba široké veřejnosti; Snahy o udržení provozu konventu jsou v tomto období spojeny především se jmény pedagogů Klementiny Kubičíkové a Jana Součka.

Majitelem komplexu stále řád M.B., který jej škole (zřizovateli) pronajímal.

Od r. 2010 – konvent nabízen k prodeji;

2021 – Konvent i se zahradou převeden do vlastnictví římskokatolické farnosti v Novém Mstě nad Metují, která zřizuje společnost s ručením omezeným „NOK“ (Novoměstský klášter) pro jeho správu.

Vzpomeňme, že v roce 1696 došlo k převodu původního kostelíka sv. Máří Magdaleny z římskokatolické farnosti řádu Milosrdných bratří, na jehož pozemcích a na pozemcích městských a postupně zakoupených od soukromých vlastníků řád M.B. vybudoval významnou instituci a velkolepou dominantu Nového Města nad Metují. Po 325 letech nyní opět dochází k převodu rozsáhlého komplexu tentokrát opačným směrem od řádu M.B. římskokatolické farnosti v Novém Městě nad Metují.

NOK, s.r.o. v současnosti pracuje na pěti projektech směřujících ke komplexnímu využívání konventu a k jeho rozsáhlé rekonstrukci a revitalizaci. 

Zdroje:
1) Kratěnová, V. Historie konventu Milosrdných bratří v Novém Městě nad Metují. Bakalářská práce. Katolická teologická fakulta, UK. Praha, 2013.
2) Koudelková, L. Milosrdní bratři v Novém Městě nad Metují. Městská knihovna Nové Město nad Metují, 2014.
3) Hospitalita. Čtvrtletní zpravodaj milosrdných bratří č.51. Konvent, Brno, 1/ 2021.